Hosté festivalu

Polská básnířka židovského původu žijící v USA, emeritní docentka Columbia University. Úděl emigrantů se v její rodině dědí – její matka emigrovala ze Lvova do Kyrgyzstánu, kde se Anna v roce 1942 narodila a kde strávila první rok života. Posléze žila rodina ve Štětíně. Z Polska emigrovala Anna Frajlich v důsledku štvavé antisemitské kampaně z let 1968–1969 coby sedmadvacetiletá společně s manželem a malým synkem do USA. Tři desetiletí přednášela na slavistice Columbia University. Je autorkou dlouhé řady básnických sbírek, v nichž se obsesivně vrací motiv větru (Namalovat vítr, A znovu mě hledá vítr, Mezi svítáním a větrem) a téma emigrace (Lodí je i útočištěm) a za něž obdržela řadu cen, např. prestižní Cenu Nadace Kościelských. Ve své odborné práci se zabývala mj. tvorbou dvou polských nobelistů Czesława Miłosze a Wisławy Szymborské. Na festivalu pronese přednášku o Brunu Schulzovi a představí své básně o emigraci.

Polsko-izraelská židovská spisovatelka, překladatelka a pianistka, narozená roku 1946 v Poznani. Dětství a studia strávila ve Varšavě, odkud s rodiči a mladším bratrem emigrovala coby dvaadvacetiletá do Izraele, a to v důsledku štvavé antisemitské kampaně v letech 1968–1969. V Polsku získala hudební vzdělání, v němž pokračovala i v Izraeli studiem kunsthistorie a muzikologie na Hebrejské univerzitě. Pracovala mj. jako korepetitorka v baletní škole, soukromá učitelka hry na klavír, muzikoterapeutka postižených dětí, tlumočnice v památníku holocaustu Jad vašem či koordinátorka izraelsko-polských kulturních kontaktů v Polském institutu při Polském velvyslanectví v Tel Avivu. Na literární scénu vstoupila ve zralém věku a publikovala čtyři knihy povídek ostrých jak břitva, a sice Mezalians, Rachmunes, Jeruzulémské moře a Pohár chleba. Její povídky charakterizuje barvitý obraz postav, jejich společenská marginálnost, úsečnost, nesmlouvavost a nevyhýbání se těm nejtěžším tématům, jako jsou rakovina, psychická choroba, alkoholismus, napjaté rodinné vztahy, drogy, prostituce, vykořenění či hledání vlastní totožnosti v cizím okolí. Na festivalu představí autorka v překladu Hanele Palkové fragment z knihy Mezalians, za niž obdržela Cenu Nadace časopisu Kultura.

Polsko-švédský židovský novinář a spisovatel, narozený roku 1951 v Poznani. V důsledku štvavé antisemitské kampaně v letech 1968–1969 jako osmnáctiletý emigroval společně s rodiči a sourozenci do Švédska. Tam začínal jako poslíček, nemocniční zřízenec či stavební dělník, zatímco dnes je novinářem největšího švédského deníku Dagens Nyheter. V roce 1981 se do Polska vrátil a během stanného práva v 80. letech působil jako řidič sanitky, psal o Solidaritě a tyto články publikoval ve Švédsku pod pseudonymem Zaremba. V roce 1997 odhalil kauzu nucených sterilizací „nepohodlných“ osob, jichž se dopouštělo švédské království v letech 1935–1976. Přičinil se tak o vyplacení odškodnění obětem ve výši 250 000 000 švédských korun a zároveň vyvolal bouřlivou debatu o tomtéž problému v jiných zemích. Autor brilantních reportážních knih Polský hydraulik a jiné povídky ze Švédska, Hygienisté. Z dějin eugeniky či Lesní mafie. Švédský ekologický thriller. Společně se svou ženou, švédskou spisovatelkou Agnetou Pleijel, přeložil do švédštiny básně Zbigniewa Herberta. Na festivalu představí v překladu Jana Fabera úryvek ze své knihy Dom z dwiema wieżami (Dům se dvěma věžemi), za niž obdržel Cenu Ryszarda Kapuścińského za literární reportáž.

Vokálně-instrumentální trio ve složení Barbora Jirásková (zpěv), Anežka Gebauerová (akordeon) a Jiří Macháček (housle) představí koncert zejména jidiš písní doplněný o instrumentální klezmerové písně.

Vokalistka žijící v Praze. Studovala zpěv na JKO v Ostravě, HAMU v Praze, Conservatoriu van Amsterdam a také na FKU Ostrava. Účinkovala jako sólistka s renomovanými soubory v ČR i v zahraničí jako například s JFO Ostrava, Śląskou Orkiestrou Kameralnou, Ensemble Terrible, MFO Olomouc. Barbora se věnuje hudbě napříč žánry a pravidelně spolupracuje se soudobými skladateli a experimentátory.

Akordeonistka působící v Ostravě. Studovala hru na akordeon na JKO v Ostravě a Hudební akademii v Katovicích. Věnuje se soudobé klasické hudbě, spolupracuje s divadly a vystupuje s uskupeními různých žánrů.

Houslista, básník, nakladatel, jeden z hybatelů kulturního dění v Ostravě. Studoval soukromě hru na housle u ostravských houslistů Miroslava Petráše a Ondřeje Bednarčíka. Jako interpret se věnuje především romské a židovské hudbě, vystoupil například na KlezFestu v Londýně, působí také v klezmerové kapele Mamalör. Je šéfredaktorem revue Protimluv a organizuje přehlídku ProtimluvFest.

Doktorka Ewa Węgrzyn je odbornou asistentkou na Katedře židovských dějin Institutu židovských studií Jagellonské univerzity v Krakově. Doktorát z humanitních věd získala na Jagellonské univerzitě v roce 2012. Zabývá se výzkumem dějin polských Židů po roce 1945 a emigrací Židů z Polska do Izraele po druhé světové válce. Předmětem jejího vědeckého zájmu jsou také dějiny moderního Izraele a hebrejština. Plynně ovládá hebrejštinu, což dokládá její certifikát PTOR (udělený Hebrejskou univerzitou v Jeruzalémě v roce 2011). Na festivalu pronese přednášku na téma židovské emigrace z Polska v letech 1968–1969.

Polský židovský spisovatel a fotograf, narozený roku 1980 ve Varšavě. Pochází z významné umělecké rodiny – jeho otec Marcel je režisérem a dokumentaristou, starší bratr Paweł je rovněž režisérem a producentem dokumentárních filmů, mladší bratr Tomasz hercem. Mikołaj Łoziński studoval sociologii na Univerzitě Sorbonna v Paříži, kde si během studií přivydělával jako malíř pokojů či asistent slepé psychoterapeutky. Jeho zkušenost s majitelkou bytu, u níž v Paříži bydlel v podnájmu a která trpěla neurovnanými vztahy se synem, se odrazila v jeho vyzrálém románovém debutu Reisefieber. Série neustále stejných otázek slepé pařížské psychoterapeutky ohledně jeho rodiny pak přiměla autora k jisté rekonstrukci vlastní rodinné historie, kterou později zachytil v druhé knize nazvané zdánlivě jednoduše, a přesto velmi židovsky Kniha. A konečně další romány Stramer a Stramerovi rovněž těží z rodinné historie. Je autorem ověnčeným literárními cenami, např. Cenou Kościelských a Paszportem Polityki, opakovaně byl nominován na nejprestižnější polskou literární cenu Nike. Na festivalu představí fragment z Knihy v překladu Lenky Kuhar Daňhelové.

Polský židovský grafik, esejista a autor knih pro děti, narozený roku 1972 ve Varšavě. Jako grafik navrhuje obálky knih, časopisů či plakáty. Spolupracuje s časopisy Charaktery a Gazeta Wyborcza. Pro děti vytvořil mj. nové příběhy známých postaviček Bolek a Lolek: geniální detektivové. Svůj břitký a inteligentní humor uplatnil v esejistických knihách Jak jsem přestal mít rád design, Věci, kterých jsem se nezbavil či Směr prohlídky, za něž posbíral řadu literárních cen, nejnověji pak v knize fejetonů Nic menšího už nebude. Na festivalu představí v překladu Báry Kolouchové fragment z knihy Věci, kterých jsem se nezbavil, za niž obdržel literární ceny Paszportu Polityki, Nike a Witolda Gombrowicze.